Údolím řeky Jihlavy aneb první roverský čundr

Vrchol roverské celoroční činnosti směřoval k jedinému cíli. A ten je tu. První červencový den vyrážíme ve složení: ten nejvyšší a nejhlavnější – šéf a hlavní kuchař – Zevl, vrchní fotograf a ten, který se ničeho neprosil – Petr, kritik a správce ohně – Ondra, exhibicionista a vrchní bavič – Bacil, lékárničkonosič a mluvčí naší party Komár a Jirka, který byl snad jako jediný normální, na čundr. Z klubovny razíme cestu na Hlavák, odkud jsme vyrážíme vlakem směr Třebíč. Po našem krátkém akrobatickém vystoupení na tyčích motorového vozu 854 ve stanici Studenec jsme konečně dorážíme do cílové stanice v Třebíči. Následuje přesun do místního hypermarketu, kde se mimo jiné pokouší Komár vyžebrat pár korun na cestu domů. Je neúspěšný a tak pokračujeme v cestě pěšky. Narážíme však na první překážku. Lehce zarostlá turistická cesta se mění v jednolitý pás malin a kopřiv a tak jsme nuceni pokračovat po kolejích. Bohužel nemáme devadesáticentimetrový krok jako Jára Cimrman a tak se nešlape dvakrát nejlépe. Zvlášť když kus před námi začíná houkat protijedoucí vlak. Po vydatném obědě a se zdržením, které zapříčinil prudký déšť procházíme Vladislaví a odtud jsme konečně docházíme až k samotné řece Jihlavě. Další směřování naší  cesty vede po jejím levém břehu. Bohužel se zde cesta vlivem kulminace vodní hladiny mění v bahení lázeň a tak  cestu po chvíli čvachtání bahnem vzdáváme. Zdržení zavinilo to, že tak tak stíháme před stměním najít místo na louce na přespání.

Druhý den ráno se nám vůbec nechce ze spacáků. Mlha všude, dokonce začalo i kapat. Naštěstí se kolem osmé začíná vyjasňovat a tak je čas vyrazit. Cestu podél vody jsme si po včerejších zkušenostech rozmysleli a pokračujeme raději po cestách v mapě vyznačených. Přes nám známý Koněšín dorážíme k zřícenině hradu Kozlov, na který jsme se však nepodíváme. Brání nám v tom asi 5 metrů široký průplav, jehož překonání zdá se býti obtížné. Po obědě na sklále s krásným výhledem následuje úprk na zastávku parníku. Ta však asi již pár let není v provozu a tak smutně sledujeme jak loď zastávku míjí. No škoda. Aspoň, že tu je přístřešek, v němž v průběhu bouřky můžeme ukrýt. Dlouhou chvíli si krátíme zpěvem. Jestli se tomu teda zpěv dá říci. V cestě pokračujeme směr Hartvíkovice. V kempu je nám nabídnut nocleh. Ten však odmítáme s tím, že hledáme zastávku lodě. Nakonec ji nacházíme uprostřed lesa, navíc zatopenou vodou. Loď k našemu překvapení opravdu přijíždí a tak šetříme nohy a kilometry, které bychom jinak museli šlapat. Plujeme až k hrázi Dalešické přehrady. Chvíli zde zkoumáme gravitační zákony. To když měříme čas dopadu balónku z hráze dolů. Pomalu začíná zapadat slunce a tak raději směřujeme k vrcholu Babylonu, kde pod krásnou kamennou rozhlednou roztahujeme karimatky a jdeme spát.

Třetí den začíná úmornou cestou po rozpálené silnici do Mohelna. Po tradičním osvěžení u místní pumpy a nákupu v místní jednotě, jejíž prodavačky jsou z našeho nákupu minutu před zavíračkou tak trošku nervózní pokračujeme na Mohlenskou step. Po chvíli odpočinku v parném dni dorážíme opět k řece. Po proudu Jihlavy pokračujeme v cestě. Zastavujeme se na soukromé louce, kde zjevně překážíme místním rybářům. Petr zkouší stavbu voru. I přes jeho velké úsilí zjišťujeme, že stavba voru je náročnější než jsme čekali. Po červené značce která se vine asi o 100 výškových metrů výše něž řeka vystoupáme až na zříceninu hradu Templštejn, kde nacházíme kromě zarostlých trosek hradu také místo k přespání.

Poslední den máme před sebou už jen cestu do Ivančic. Po cestě se zastavujeme v Řeznovicích na mši a na pokec s místní kostelnicí a také u pěkného místa u řeky, kde vaříme oběd. Naši cestu zakončujeme v Ivančicích na vlakovém nádraží, odkud nás vlak odveze až do Brna. Se spoustou nezapomenutelných zážitků, které se jen stěží dají přenést na papír se vracíme domů. První akce tohoto rozsahu je za námi. Shodujeme se v tom, že příště zkusíme něco náročnějšího.

Příspěvek byl publikován v rubrice Oddílové se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *