Co čekám od roverů

Příští rok od skautů odcházím já, Jeňour, Joža, Tom (Ellie) a Petr. Abych pravdu řekl, už jsem na to docela čekal a myslím, že nejsem sám.

Do skautů už chodím šestým rokem, jeden rok jsem byl u vlčat. A je pravda, že poslední roky už jsem se ve skautech nebavil tolik jako předtím. To si myslím, že není neobvyklý jev, přece udělat program tak, aby stoprocentně bavil všechny věkové kategorie je mimo lidské síly. Příjemnou změnu přinesla má úloha rádce. Tu jsem si užíval, vždyť to, čeho jsem se chtěl zbavit, byl stereotyp. Ale stejně, moji staří kumpáni, byli už skoro všichni pryč a i soupeření s ostatními na oddílových schůzkách už mě tolik nebavilo, když jsem byl jeden z nejstarších, a tak nějak se čekalo, že uspěju.

Proto už se těším do roverů. Myslím, že budu moct lépe nahlédnout do zákulisí vedení oddílu, užiju si rovnocenné soupeře a program bude prostě jinej. Nevýhodou je, že na tábor budu jezdit asi jenom na jeden týden, ale aspoň budu mít Osadu. Což  mě přivádí k tomu, že se taky těším až se na Osadě začne něco budovat, ale to už odbíhám.

Každopádně svoje působení ve skautech jsem si užil jak jen to šlo a jsem strašně rád, že jsem měl možnost do skautů chodit a účastnit se programu. Myslím, že bylo dost důležitý pro můj osobní rozvoj a doufám, že roveři na to navážou.

Příspěvek byl publikován v rubrice Oddílové se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *