MEGAAKCE ROVERU

28.3.2009


Megaakce roverů aneb výlet kolem "prýglu" |

Megaakce roverů aneb výlet kolem "prýglu"

Poslední březnovou sobotu jsme se sešli na první pořádnou roverskou akci. Na sraz který byl v 9:00 na konečné přišli Ruprd, jakožto hlavní vedoucí a zároveň „zdravotník“ akce (to proto, že vzal pro jistotu dvě lékárničky), Petr, Jirka, Pazour, Zevl (i když ten jako obvykle trošku později) a hlavně Jindra, jehož babička předpověděla krásné počasí, které opravdu vydrželo nádherné po celý den. Jediný, kdo tedy z roverů nepřišel byl Tomáš (k jeho cti lze dodat že reprezentoval náš oddíl na Kruhu – setkání lidí z ČLK). Příležitost se podívat na roverskou akci hojně využili také někteří skauti. Přišel Komár, Ondra, Joža, Bacil, Radim a Jeník. V docela nečekaně vysokém počtu jsme vyrazili na výlet kolem přehrady. První zastávku jsme udělali na hřišti za Albertem, kde proběhlo krátké zahájení výletu. Pokračovali jsme po poli směrem k hrázi, pak směrem na „Sokolák“. Tady jsme se na chvíli zastavili a zaskákali si z betonového můstku na písečnou pláž, připomínající moře při odlivu. Za neustálého cvakání Jindrova fotoaparátu se pak každý převedl se svými kousky. Největší úspěch však slavil skupinový let. Protože jsme měli před sebou pořádnou porci kilometrů vydali jsme se na cestu. I přes Ruprdovu snahu hrát na výletě samé nové hry, nemohli jsme opomenout tradiční pochodovou hru na potopu a nálet. Přes Osadu jsme pokračovali směrem na Zouvalku. Po cestě jsme se zastavili v altánku, kde jsme si zahráli hru na otázky a odpovědi a dozvěděli jsme se například, že kdyby přišla velká voda, Pazour by nasadil rybí úsměv. Lesem po úzké pěšině a místy posypané vápenným hydrátem jsme došli až na Junáckou louku. Jako správní Junáci jsme si zahráli pravou indiánskou hru na lupiče. V zápolení jsme pokračovali ufobalem, který se ovšem především kvůli únavě hráčů změnil ve frašku. Přes nový most pod hradem Veveří, který jsme se pokusili rozhoupat pochodovou chůzí (jako vojáci) jsme se vydali do kopce po modré turistické značce k Ríšové studánce a dále pak k Hubertovi. Následovala hra Pták Ohnivák, při které bylo úkolem otrhat co nejvíce kolíků z jednoho z nás, který měl zavázané oči. Po dalších set metrech chůze jsme se zastavili na petanque. Abychom nemuseli chodit přes Bystrc pěšky, rozhodli jsme se použít hromadnou dopravu. Na autobus jsme si ovšem museli trochu pospíšit. Asi ve čtyři hodiny jsme dorazili ke klubovně, kde proběhlo plánované opékání špekáčků. Ruprd nám nakoupil chleba hořčici a Kofoly takže jsme se krásně napapali. Ještě před odchodem domů si šli někteří zahrát fotbal.
Akci jsme samozřejmě zakončili pokřikem a odešli jsme domů.
Petr

© 2005-2019 Panteři a Kokino
verze 3.0.0