Floorballový turnaj - Bítýška Open/CloseT

29.12.2007


Floorball - report |

Floorball - report

Mno, všechno začíná trochu chaoticky. Klasicky rozhozen víkendovým ranním vstáváním si to šinu v 8:15 z Ečerovy na sraz v 8:10 dole na Zoo. Autobusáci se nezapřou a tak jen těsně stíhám v 8:20 nastoupit do busu, který měl přijet až cca za 5 minut. Řidič nám všem prodává dětské jízdenky (nejsou náhodou do 15ti let?), takže aspoň něco pozitivního.. Cestáři solí rozhodně nešetřili – na silnici led nepotkáš. Takto se dostáváme celkem v pořádku na náměstí v Bítýšce.

Míjíme několik podniků (podobné zaměření, odlišná etiketa) a za chvíli se dostáváme k poněkud omlácené budově kulturního domu. Říká se, že pod ošklivou omítkou bývá hezký dům. To se zde ovšem nekoná.. Interiér se skládá ze 4 místností: dělené, pár týdnů nevětrané šatny, kabinet tělovýchovy, umývárna & wc a tělocvična, která také není z největších.

Mezi námi zatím vládne dobrá nálada, obzvláště po zjištění, že postupují 2 týmy, což nám dává 100% šanci na postup (v této naší skupině byly jen 3 týmy, z toho 2 naše). Systém zápasů je 2x každý s každým, potom semifinále a pak finále (+ zápas o 3.místo). Po začátečním chaosu si Jezevec zjednává klid – začíná první zápas – Ruprdovci vs. Thomasovci. Je to lítý boj (jak už ukazují fotky), hráči se zatím jen tak oťukávají.. doslova. Tělocvična je malá a počet hráčů velký (3+1 je opravdu moc), takže ze hry se občas stává spíš sekaná. Občas se někdo uvolní a vsadí gól, je to napínavý. Nakonec těsně, o jednu branku, vítězí Thomasovci. Další zápas je mezi Ruprdovcema a Vytřískanejma voknama (to je jméno jak noha). Fakt, že jejich věkový průměr je spíš 16+, je výmluvný. Technika Voknům moc neříká, hrají spíš tělem a střílí, odkud to jde. A jde to odevšad, takže brankový rozdíl rychle roste, bohužel v jejich prospěch (najdete ve výsledcích). Následuje zápas Thomasovci vs. Vokna. Tvrdá a agresivní hra Tomáše a Joži funguje a haluz se nás drží, takže první třetina končí 3:3, ozdobená Jožovým hattrickem. Bohužel v dalších třetinách už naše hráče opouštějí síly, a tak je výsledek v podobné režii, jako v předešlém zápase.

Program pokračuje krátkou přestávkou a už se zase vracíme na parkety. Začíná se nanovo, stejné zápasy ve stejném pořadí. Panteři si svoje derby vychutnávají a schovávají si síly na další zápasy s Vokny. Tentokrát jsou Ruprdovci už trochu lépe sehraní a vyhrávají nad Thomasovci asi čtyřbrankovým rozdílem. Další 2 zápasy se moc neliší – Vokna střílí góly jak na běžícím pásu a promítá se stále častěji jejich „mírná“ arogance (nejsu extremista, ale tihle měli ke skautskýmu chování daleko asi jako já k mistru světa plavání pod ledem). No, do semifinále postupují Ruprdovci díky lepšímu skóre.

Dlouhou šňůru zápasů přerušuje delší přestávka, ve které přichází Milan (asi se doma nudil nebo co). Jdeme na náměstí na pizzu a trochu diskutujeme. Po návratu ke hrací ploše nastupují Ruprdovci vs. FC Nám se nechce, ve kterých poznáváme loňský tým, který nám tehdy uštědřil první porážku. Oproti loňsku se toho moc nezměnilo, tito mají nejen dobré střely ale i techniku, takže ve výsledku dostáváme docela klepec (i když nějaké šance a góly byly i na naší straně). Po dalším semifinálovém duelu mezi Voknama a Mastíky (divný jméno pro tým) přichází na řadu poslední zápas, který se Panterů týká, tj. o 3.místo – Ruprdovci vs. Mastíci.

Začátek je vlažný, ale po vydatné organizované pomocí publika i rozhodčího se blýská na lepší časy. V první třetině stíháme dorovnat z 8:0 na 8:3. V další třetině už tlačíme na pilu, kotel diváků mačkajících se ve dveřích přehlušuje i pískání píšťalky rozhodčího a výsledek je 4:4. V poslední třetině jde o všechno. Mám vyřvanější hlasivky než po vedení schůzky vlčat bez druhého vedoucího. Dostáváme se do varu a při podpoře Ruprdovců si nebereme servítky, zároveň tím nepřímo ovlivňujeme rozhodčího(ale psst). Bohužel po slibném začátku se výsledem mění z 2:0 na 4:2 a tím to je zazděný.

Děkujem za hru a jdem si sbalit saky paky. Loučíme se s Jezevcem a dostáváme od něj upomínkovou kartu a megalízátko. Pak už jen nasednout na bus, koupit si u stejného řidiče jako ráno zlevněné dětské jízdné a hurá v tý kose domů..

Jeňa

© 2005-2019 Panteři a Kokino
verze 3.0.0