Výprava do údolí Svratky

22.10.1994


Výprava do údolí Svratky |

Výprava do údolí Svratky

Co se nám vlastně ztratilo prvně? Asi Pepova čepice. Pepa ji zapomněl v autobuse a o své ztrátě raději pomlčel.Pak sem nám ztratil Viktor. To už bylo horší. To už se mlčením přejít nedalo.Viktor se ztratil zrovna ve chvíli, kdy jsme s cesty podél řeky odbočil do lesa. Kde jen může být? Zůstal vzadu nebo nás marně hledá někde vpředu.Běháme po cestě, po lese, voláme:Viktoré! Nic.Viktor si seděl opodál v dolíku a čekal, jak si skauti poradí. Když jsme ho konečně našli, hodně jsme mu podomlouvali. Snažili jsme se, aby nabyl dojmu, že v případě, kdyby se nám ještě jednou takhle schoval, bychom z něho udělali dva poloviční Viktory….

Pak jsme se rozdělili na dvojce, úmyslně jsme se vzájemně ztratili a pak zase hledali. Našli se všichni. Část Kamzíků se rozhodla ztížit protivníkům pátrání tím, že si navzájem vyměnili bundy a čepice.Byl to zajímavý trik, ale sám o sobě k vítězství nestačil.

Pak se nám ztratili Tarpani. Spíš značky, které po sobě měli zanechat. První dvě pořádné šipky z kamení jsme našli celkem hladce, ale ztratili jsme asi dvě hodiny zkoumáním, jak daleko vlastně tarpani šipky od sebe kladou. Některých se zmocňovala jakási stopovací fata morgana, v každé skupince šišek viděli šišku a sotva se někde křížili dva klacíky, ozývalo se „tudy ne.“ Pak jsme se konečně chytli, vyčlenili družinu Kamzíků, která překypovala touhou vyrovnat se Tarpanům, jako předvoj a hezký kus jsme tarpaní značky sledovali. A pak rázem konec.
Nedostatek času a dostatek kručení v břiše nás přinutil k nouzové variantě. Sestupujeme dolů k řece a dávám se do přípravy oběda, zatímco Ivan běží na záchytný bod pro Tarpany, které přivádí přesně za slíbenou hodinu.

Zanedlouho už planou na břehu řeky dva ohně. Pavel chodí od jednoho ke druhému a dává pozor, aby neplálo nic jiného. Na jednom z nich se poměrně hlučným obřadem připravuje 1.kamzičí polévka velice dobré kvality. Příprava dalších kamzičích polévek je téměř neslyšná. Na sousedím ohni zase kromě opékané uzeniny voní tak dobrá gulášová polévka, že si Mirda povzdechl, že takovou má raději s rohlíkem. Přání je samozřejmě hned splněno. Při této činnosti byly hlášené ztráty kupodivu minimální – u Vodníka nového ešusu se roztavilo ucho.

Následoval stepní fotbal. Při této hře jsme ztratili hlavně spoustu sil, protože postup s míčem vysokou trávou byl značně namáhavý. Bojovali proti sobě hráči s čepicemi proti hráčům bez čepic.Údolím foukal chladný podzimní vítr a tak se čepice jevila zpočátku jako nepochybná výhoda. V průběhu zápasu se však strana s čepicemi začínala vařit, ale nedalo se nic dělat, protože náskok proměněnou penaltou Davida Z. a vyhrát. Je třeba také vyzvednout bojovnost strany bez čepic, která byla tak velká, že v případě, když protivník nekladl dostatečný odpor, napadli útočníka i vlastní spoluhráči.

Jak by mohla chybět na výpravě v měsíci Padajícího listí stejnojmenná hra? Nechyběla. Ale co jsme se nepřemlouvali ty žluté lístečky nad námi, aby využil příležitost a slavnostně zakončili svoji pouť v našich dlaních. Jen málo jich poslechlo. A tak se o každý rok k zemi se snášející lístek tvrdě bojovalo. Ivanovi se dařilo tak, že byl obviňován ze spolčením s temnými silami. Pak jsme ještě rychle udělili pár velkých rad a hodně malých poct do Sachemova odkazu a pospíchali na autobus, kde nás čekala ta Pepova čepice.

Novinky

Kalendář akcí

<< srpen 2019 >>

poútstčtsone
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31

Docházka

  1. Jakub K.
    405
  2. Vincent Oto M.
    405
  3. Lukáš K.
    354
  4. Daniel H.
    343
  5. Tomáš H.
    335
o bodování

Anketa


Statistiky

© 2005-2019 Panteři a Kokino
verze 3.0.0