Výlet - Lažánky

12.3.1995


Co o této výpravě napsala Želva? |

Co o této výpravě napsala Želva?



Všimli jste si, že jsem se po vaší výpravě do údolí Svratky odmlčela? Měla jsem totiž trochu špatné svědomí. Trénovala jsem totiž pochodové značky. Měla jsem štěstí, bylo jich po lese celkem dost. Nanosila jsem si jich pár dolů k potoku, abych si je tam v klidu a ve vlhku mohla prohlížet. Ale ouha! Za chvíli slyším, jak pročesáváte les zrovna v místech, odkud jsem si ty značky odnesla. Zdá se, že vám scházely. Ivana to dokonce přestalo bavit a někam utekl. Tak se nedivte, že jsem byla potichu, protože jsem si myslela, že jsem způsobila něco špatného. Ale na vaší další výpravě jsem si všimla, že se zas ztratilo Mládě. A to byl větší poprask, než když jsem odnosila ty značky. Tak jsem si dodala odvahy a zas vám píšu.

Na poslední výpravě jste hráli takovou hru, že vám Pavel říkal věty a vy jste měli hádat, jaká řeka je v každé větě ukryta. Strčila jsem hlavu do krunýře a začala vymýšlet něco podobného. Ale nejsou tam schované řeky, ale něco jiného. Co? No, když to najdete v jedné nebo dvou větách, poznáte už snadno, co hledat. Kolik vět rozluštíš? Pravopis moc neznám, takže nějakou tu čárku či tvrdé a měkké “i“ mi prominete, ne ?

Když král k oknu přivedl ji, říše diví se velice.
Doma reklamu na cukr, čalamádu ani rozinky nepotřebujeme.
U lovců mamutů rod a tlupa byly životně důležité.
To máš dobře ukryto, nahodilý pozorovatel to jistě nenajde.
Naříkal jako hynoucí zvíře.
Oříšky kešu lákají každého.
To mě ani nenapadne, zabručel si pod vousy chrabrý rytíř.
Shora, ale také zespoda viditelný kostel nikomu neunikl.
Ohon drahého koně, který táhl fiakr, čalouník podvázal ozdobným řemenem.
Poté, co si vyslechl si všechny trable rytíře, tvrdost z jeho tváře ustoupila.
Sojový bob rozhodně předčí všechny ostatní plodiny země.
Emil a Norbert mají rezavé kučeravé vlasy.
Vlk, vida vidle v sedlákově ruce, dal se na útěk, králík zato čile běžel do svého úkrytu.
Nikde je nikdo neviděl, ač prohledali Smíchov, Krč a Libeň.
Dones dvě piva, nařídil učedníkovi mistr, a ten měch u decimálky.
Se zmrzlýma rukama, rty namodralé, mokři - vánek je pořádně chladil.
Shon začal, teprve když mimino lehce zakňouralo.
Radí Pavel a Jan, kuj železo dokud je žhavé.
Velká kopa, velká hromada, a on stále sype trávu.
Straku býček ještě snesl, ale kočkodan jej silně znervózňoval.
Med, vědro a kuklu vzal do jedné ruky, ostatní nahodil na záda.
Dívej se, jak liješ tiket na sportku do výlevky, ozvalo se sípavé láteření.


Želva

© 2005-2019 Panteři a Kokino
verze 3.0.0